23.květen 2017      11:00:53
obec@trebesov.cz                          | Domů | Vyhledej | Aktualizace |   
 
29.08.2015
     Pozvánka na schůzi OU Třebešov
..............................................
14.05.2015
     Video z slavnostního otevírání nových výrobních hal spol Matrix a.s. v Třebešově.
..............................................
28.03.2015
     Velikonoční tvoření - fotografie - video
..............................................
25.11.2014
     Fotografie z hasičských akcí
..............................................




Obecní úřad Třebešov - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz
Historie obce Tisk článku   

Historie obce Třebešova
 
 
Kronika Třebešova byla založena roku 1897, starostou Vojtěchem Bezděkem, který  byl starostou od začátku roku 1882 nepřetržitě až do 23. června 1914 tj. 32 let .
Historie obce  (z Kroniky)
 
V Třebešově na  proti rozsáhlému panskému dvoru, kde stojí č. p. 29 stávala původně (Tvrz) Hrad, tomuto místu se  dodnes říká Na Hradě. Kdo a kdy tuto Tvrz se starobylou osadou založil, vystavěl a byl původním majitelem není známo.
 
 Kronikáři čili mniši kláštera Břevnovského zanechali tito paměti: “Krajinou Královéhradeckou , Chrudimskou atd. vládli knížata čili vévodové Slavníkovci a na Tvrzi Třebešov měli svého správce.“V desátém stol.  Slavníkovci byli povražděni starobylým rodem Vršovců, kteří   získali všechen jejich majetek. Roku 1108 byli Vršovci na příkaz Německého císaře povražděni a jejich majetek přidělen ke knížecí komoře. Zde je zjištěno, že Tvrz a osada Třebešov byla r. 1115 prodaná knížecí komorou Samoslavu Černičickému z   Černčic. Po jeho smrti r. 1130 jeho majetek zdědil jeho syn Božej. Ten zemřel v roce 1149 a Tvrz Třebešov podědila dcera Daliborka, která se svým mužem Lopotou Sudličkou ze Žernova r. 1150 nechala  Tvrz dobře opevnit. Po smrti svého muže r. 1177 se Třebešova  ujal jejich nejstarší syn Byvoj s manželkou Doubravkou. Po smrti Byvoje r. 1218 se ujal vlády syn Hvozdislav Sudlička. Roku 1256 po smrti otce se  majitelem  stal Liboslav, který se svoji ženou Ludiší Třebešov r. 1280 prodali Jindřichu Sendražovi Zárubovi ze Sendražic. Jindřich, když táhl s křižáky do války (odkud se již nevrátil), udělal z Třebešova výměnek pro svou manželku Střezaslavu z Ledské. Střezaslava se r. 1288 znovu provdala za Diviše Rašína z Rysenburku, který tu vládl do r. 1325, poté se majetku ujal jeho syn Oldřich Rašín. Ten  r. 1342 prodal Třebešov Zdislavu Skalickému ze Skalice. Zdislav r.1367 umírá a po něm nastupuje r. 1368  loupeživý rytíř Adam Cebelický ze Soužíc, který byl při loupeži Lanškrounského hradu r. 1372 zabit. Majitelem Třebešova se stal jeho syn Hvoznata, který byl pro své ukrutnosti od pána hradu Liberku chycen a uvržen do hladomorny, kde v srpnu r. 1379 zemřel hlady. Začátkem roku 1381 nastoupil jeho bratr Ješek. Ten na poranění v   r. 1391 zemřel. V roce 1394  vdova Přibyslava z Lična  prodala Třebešov Petru Zárubovi Chvalkovskému z Chvalkovic, který r. 1415 opět Třebešov prodal Markvatrovi Okrouhlickému z Hněnic.  Jelikož Markvart nemohl Třebešov zaplatit prodal ho téhož roku Jindřichu Zárubovi z Chvalkovic, který r. 1416 tragicky zahynul (zabil ho splašený kůň). Jeho žena  Kateřina ještě téhož roku, Třebešov prodala Markvartovi Zárubovi Chvalkovskému z Chvalkovic. Ten byl horlivým husitou a padl r. 1419 v bitvě. Po něm nastupuje jeho syn Jiří. V roce 1426 byla ves i Tvrz Třebešov vypálena. O několik let později r. 1436 byla vystavěna nová Tvrz a ves. Jiří Chvalkovský v roce 1448 padl v bitvě o Prahu, kde bojoval po boku Jiřího z Poděbrad. Po jeho smrti nastoupily na Tvrz  synové Vilém a Jindřich. Oba dva byli vojáci Jiřího z Poděbrad a protože potřebovali více  peněz rozhodli se r. 1461 dát Třebešov do zástavy. Zástavní právo měl Vítek Stanik z Kopidlna. O deset let později  1471 převzal zástavní právo  Bavor Voděradský z Voděrad a od roku 1486 se právoplatným majitelem stal Vaněk Štěpánovský z Lísova. V roce 1500 byl majitelem Jan Jindřich Sendráž ze Sendražic. Po jeho smrti nastoupil r. 1528jeho syn  Mikuláš Sendráž, který Třebešov  r. 1533 prodal Štěpánu Žehušickému z Nestajova. Štěpán opět Třebešov v roce 1538 prodal Petru Plesovi Hetmanskému z Heřmanic. V roce 1556 koupil Třebešov Mikuláš Absolón z Ledské, který r.1560 zemřel a majitelkou byla jeho žena Eleonora. Po své smrti odkázala Třebešov rytíři Karlu Chvalkovskému z Hustiřan, který  zemřel velmi mladý r. 1571. Tvrz a obec zdědil jeho strýc rytíř Samuel Chvalkovský z Chvalkocic. Jelikož neměl dědice byla Tvrz a obec roku  1577 na příkaz Rudolfa II, přidělena ke královské komoře. O dva roky později Třebešova  od královské komory koupil Albrecht Vamberecký z Rohatce a ten jej opět r. 1581 prodal Divišovi Slovincovi ze Sovince. O rok později byl Třebešov  opět prodán Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic (Pán Náchoda) a ten ho v roce 1588 prodal Vaňkovi Hunčicovi z Hunčic. Poté byl r. 1591 majitelem Adam Slavata z Chlumu. V roce 1602 Třebešov byl prodán rytíři Jaroslavu Bukovskému z Hustiřan. Jaroslav se zúčastnil  8.11.1620 Bitvy na Bílé Hoře,  načež  mu byl  všechen majetek zabaven a on uprchl ze země. Od roku  1622 byla majitelkou Magdaléna roz. Popelová z Lobkovic  manželka Jana Trčky z Lípy. V té době se po České zemi rozeběhli Jezuité a nutili husitskému lidu, mečem i ohněm, katolickou víru. Tato spoušť padla i na Tvrz a obec Třebešov, zdejší  lidé byli povražděni. Tehdy zanikla Tvrz Třebešov a již nebyla více postavena, protože Třebešov  byl přidělen k Rychnovu,  kde majitelé již  své sídlo měli. Byl zde znovu postaven dvůr s obytnou a hospodářskou částí a tři další statky. Bohužel majitelé nejsou známi. První statek stál v místech č.p. 26 a 17, druhý naproti č.p. 24 a třetí na sadě mezi č.p. 9, 10 a 12. Toho času bylo okolo Třebešova spousta močálů a rybníků. Zbytky jejich hrází, které byly postaveny z hlíny a  porostlé travou,  vyčnívali ještě začátkem 19. stol. Majdaléna v roce 1623  prodala Rychnov i s Třebešovem Čenkovi Mušengovi z Iumpendorfu, který v roce  1626 zemřel a jeho majetek zdědila dcera Kateřina. Kateřina byly provdána za Petra Arnošta z Moraltu, ti r. 1629 prodali Třebešov Čenkovi Zuckonýmu hraběti Brunvilskému (Benevallskému) biskupu Regentskému (Rosenovskému), který po své smrti 16.8.1635 odkázal svůj majetek královně Eleonoře ženě Ferdinanda II. Eleonora r. 1640 prodala Rychnov a  Třebešov  Albrechtu Kolowratu hraběti Libštejnskému za 190 000 rýnských. Ten zemřel v roce 1648 a dědicem se stal nejstarší syn František Karel. V roce  1700 se majitelem stal jeho syn Norbert Leopold. Po jeho smrti 10.4.1716  nastoupil František Karel, který zemřel r. 1753.  Jeho majetek zdědil František Josef, který za pět let zemřel. Dědicem se stal František Josef II hrabě z  Kolowrat, který 28.8.1825 zemřel. Po něm dědil jeho jediný syn František Antonín a v této době všechen majetek Kolovrat Libstajnských dostal název panství. František Antonín hrabě z Kolowrat majitel Rychnovského panství se stal 1. státním ministrem u císaře. František zemřel 3.4. 1841 ve Vídni, ale pohřben je v rodinné  hrobce u kostela sv. Trojice v Rychnově nad Kněžnou. Tak zanikla větev hrabat Kolovratu Libstajnských. Panství Rychnov, kam patřil Třebešov zdědil hrabě Hanuš Kolovrat Krakovský, který zemřel 26.6.1872 a jelikož neměl žádné potomky, ujal se panství hrabě Theodor Kolowrat  Novohradský. Hrabě Theodor  zemřel asi za tři roky a po něm se ujal panství Zdeněk Kolowrat  hrabě Novohradský, který tragicky zemřel při  honu 25.10. 1892 v Uhrách. Jelikož jeho nejstarší syn Bohuslav nebyl plnoletý, ujala se panství jeho matka se svým bratrem hrabětem Kofenhüllerem, který měl na starost dvory Třebešov, Karolin, Jedlinu atd. 1.1.1901 se Bohuslav stal plnoletým a právoplatným majitelem. V roce 1909 bylo nalezeno pohanské pohřebiště z doby 600 let před Kristem.
 
 
       1836 – postavení kaple, každý rok na sv. Václava  se zde konalo procesí   
                   z Černíkovi
     
       1873 -  24.5. v č.p. 23 vypukl oheň ve stodole, kde dělali povřísla,shořela
                  obytná část domu i stodol
     
       1861 – byla postavena obecní pazderna  (místo ), která slouží pro tření lnu a
                  obydlí chudých,   ta shořela r. 1892, poté byla postavena nová  obecní
                  chalupa blíž vsi.
     
       1880 – v listopadu v č.p. 13 vypukl požár ve stáji na obydl. části domu, shořela
                  obytná část i s kůlnou
     
       1882 – založen hasičský sbor a byla koupena  stříkačka s hasícím nářadím a  
                  proto byla  postavena  hasičská kůlna. Byly opraveny cesty   
                 “vyšutrováním“ 
              
      1883 – na štědrý den vypukl požár v č.p. 21, vše shořelo. Naštěstí byli všichni
                  v kostele
 
     
      1884 – v březnu v č.p. 19 vypukl požár na půdě byl udušen, shořela půlka
                  střechy  za 14 dní  vypukl znovu, stavení shořelo celé. Téhož roku byl
                  postaven nový dům.
 
      1885 – byl zjednán obecní ponocný
     
      1888 – vypukl požár v č.p. 1 Dvůr, značná část shořela
     
      1891 – žádost o celoroční vyučování v Třebešově, starosta provedl sčítání lidu.
                ( 363 obyvatel  a 42 domů).  V dubnu toho roku vypukl požár v č.p. 25
                obydlí shořelo do základů.  Dále shořela v září ve Dvoře kůlna. Před
                svatodušními svátky v sobotu se strhl nad vsí okolí průtrž mračen. Voda  
                vnikla do staveni v okolí rybníka.
 
     1892 – postavena nová obecní chalupa (stará shořela r. 1861). V červnu toho
                 roku shořela obecní chalupa. V srpnu v č.p. 1 vznikl oheň ve stodolách - 
                 shořely.
 
     
     1894 – začala výstavba  cesty Třebešov – Černíkovice , starosta obstaral
                “subvenci“ (dotaci)  600 zl. Toho roku  zemřela na tyfus 5ti letá holčička,
                 více osob nebylo zaznamenáno.
    
 
    1895 zvětšení kaple, o to se postaral starosta Vojtěch Bezděk a sám jako
                stavitel provedl a postavil z dobrovolných příspěvků. Kaple byla vysvěcena
                8. září a byla  zde sloužena sv. mše. 2. 6. postihla obec průtrž mračen.
                Voda zaplavila několik stavení, stromy  byly polámané i “krávy pluly“. 27 a
                29.7. po oba dny byl dosti velký liják, ale to nebylo to nejhorší,
                s lijákem přišli i kroupy, které obzvláště druhého dne byly veliké jako
                holubí vejce ty způsobili mnoho škod na polích.
                Toho roku zemřel na spalničky 8 měs. starý chlapec v obecní chalupě.
          
    1896 – Bylo 1 úmrtí na tyfus v č.p. 4, nákaza byla zavlečena do č.p. 7 a 11, kteří
                se při  obsluze  nakazili, skoro všichni onemocněli, ale nikdo z nich
                nezemřel.
 
    1897 – dokončena cesta Černíkovice – Třebešov. Toho roku se vyskytl černý
                kašel u většiny dětí, zemřeli 2 ze Dvora.
 
   1898 – byl vyznamenán starosta Vojtěch Bezděk  “stříbrným záslužným křížem“ od 
               Františka  Josefa I. Jako jediný za všech starostů Rychnovského okresu.  
               V červenci toho roku v č.p. 23 shořela stodola, požár patrně zavinili kouřící
               děti. Požár se rozšířil i na č.p. 43.  
       
   1900 – začátek stavby školy
     
   1901 – dokončena stavby školy a zahájeno 1. vyučování,
    
   1903 – 18.6. přišlo od Týniště krupobití, které značně  poškodilo pole.
     
   1904 – shořel panský stoh slámy u Voříšku. 21.7. postihlo  Třebešov krupobití,
               které přišlo od západu a způsobilo značné škody na sklizni. Tento rok bylo
               velké sucho (od dubna až  do začátku října pořádně nepršelo).          
               U většiny dětí se vyskytl  černý kašel, 1 děvče zemřelo
     
   1906 – Stonalo několik dětí na “příušní boule“ (příušnice), žádné nezemřelo.
               Uhynulo větší množství vepřového na červenku.
 
   1908 – Bylo pokousáno několik dětí od kočky, která měla vzteklinu. Děti byli
              poslány do Vídně na  očkování  – zůstali zdraví. Toho roku byl větší výskyt
              vztekliny, obec přistoupila ke kontumaci po celý rok.
 
   1907 – 14.7. byla hrozná povodeň následkem průtrží mračen, která napáchala
                       velikých škod, zvláště při řekách. V obcích  Skuhravě, Kvasinkách,
                       Solnici, Černíkovicích,... Byly vyrvané stromy, rozbořená stavení a                            v Rychnově za pivovarem a u Labutě, kde voda byla tak vysoko, že
                       šla do domu okny.  I v Častolovicích v zámku bylo mnoho škody.
                       Několik lidí se utopilo.
 
  
   1909 – nalezeno předhistorické pohřebiště
               1911 – postaven pomník u pohřebiště. V č.p. 25 a 42 se vyskytla u
                hovězího dobytka slintavka a kulhavka, která sem byla zavlečena z Lible.
 
      
  1912 – Od listopadu byly mezi dětmi rozšířeny spalničky a ty trvaly až do
              poloviny ledna násl. roku.
     
  1913 – postavena obecní váha. 17.5. onemocněly 2 děti ve Dvoře spálou, ta se
              nerozšířila do  obce. Následkem zádušného kašle na hnisavý zánět zemřela 1
      
  1914 – ustanoven obecní sluha a ponocný, vyměřena silnice k Libli. 17 a 18.7. byla
             následkem velkých lijáků povodeň, která způsobila mnoho škod, zvláště na
             panských lukách sebrala mnoho rozprostřeného lnu.
      
  1915 – Od 22. 11 do 24.1. násl. roku byly mezi dětmi do 10ti let rozšířeny
              spalničky, které pominuly bez vážného nebezpečí.
     
  1918 – od 7 do 26.10. byla rozšířena v celé obci španělská chřipka, postihla děti i
              dospělé. Nikdo nezemřel.
      
  1919 – První zastupitelstvo Republiky koupilo nový zvonek na kapli ( dřívější byl
             rakouskou vládou “rekvírován“). 26, 27 a 29 června byly veliké lijáky, které
             způsobili rozvodnění řeky Alby (Bělé). Tohoto roku se vyskytl drůbeží mor a
             větší výskyt červenky u prasat
      
  1920 – 14. 6. do  poloviny  července byly mezi dětmi do 12ti let rozšířeny
              spalničky, které minuly bez vážného nebezpečí. 28. září vypukla mezi
              hovězím, vepřovým a skopovým dobytkem, kulhavka a slintavka, která       
  1921 – 8.7. hořelo v č.p. 40 “Oheň byl zaviněn 10-ti letým nezbedným školákem
                     BŠ jeho otec jest čeledínem ve Dvoře. Nezbeda zapaloval sirky, hořící
                     opíral o krabičku a pote je vymršťoval dvěma prsty do vzduchu, což 
                     mu působilo ohromnou radost. Jedna se dostala pod doškový kryt
                     chalupy.     
  1922 – 15. srpna večer o 8 hodině se přihnala od jihozápadu velká vichřice a průtrži
              mračen, která trvala půl hodiny, ale nadělala spoustu škody. Vichřice vyrvala
              a polámala 464  ovocných stromů poškodila všechny kryty na staveních a
              stodolách, voda při silnicích  a  na úvoze všechno ovoce odplavila. Celková
              škoda v obci byla odhadnuta na 252 000,- Kč. Tato smršť rozlámala lesík
              “Doleček“ – majitel Josef Šabata č.p.14 –
               zůstala zde stát polovina stromů.
 
   1923 – větrná smršť, spoluúčast na založení elektrifikaci družstva.1.9. zemřela na
               tetanus 59ti letá žena.
      
   1924 – Od poloviny března do poloviny dubna onemocnělo několik dětí
               spalničkami  1dívka spálou. Nebylo žádné úmrtí.
           
  1927 – V lednu byla zavlečena epidemie španělské chřipky, v každém stavení byl
              někdo nemocen. Všichni nemoc přestáli ve zdraví.
 
  1930 – V únoru a březnu se mezi dětmi školou povinnými  rozšířil záškrt, který si
              vyžádal 2 děti prvního ročníku. Poté byli všechny děti očkovány.
     
  1931 – 18.5. v č.p. 12 od blesku bylo zapáleno obytné i hospodářské stavení
            
  1937 – 26.7. v č.p. 1 bleskem zapálená panská stodola
      
 
  1938 – Výskyt slintavky a kulhavky. Postižen byl veškerý hovězí dobytek, někde
              kozy.  Uhynulo asi 10 kusů hovězího dobytka
 
  1951 – v č.p. 35  shořela střech na celém stavení – původ nevyšetřen     
             1963 – v č.p. 1 hořelo
nahoru
                                             © 2008 TH SOFT a obec Třebešov
Created by Jiří Trojan 06/2008